V úterý 7. 3. 2000 se uskutečnil další ročník pivního metrokrossu, tentokráte pod záštitou Plzeňského Prazdroje.
Pivní metrokross vzniknul před několika lety, kdy parta studentů se vydala po trase pražského metra, na každé stanici vystoupila a v nejbližší restauraci si dala jedno velké pivo a pokračovala metrem na další stanici. Jela se trasa C od Muzea až na Chodov, kde se končilo na kolejích Jižní Město. Pořádali jsme ho každý rok a jak nás přibývalo a naše výkony se zlepšovali, začali jsme trasu Metrokosu plánovat a účastníky odměňovali diplomy. Po uveřejnění ve stanicích metra reklamního plakátu Plzeňského Prazdroje "Každá stanice Plzeňská" nás osvítila myšlenka uspořádat Metrokros v Plzeňských dvanáctkách a projet celou trasu A. Oslovili jsme maketingové oddělení Plzeňského Prazdroje a vznikla pivní soutěž 3x12 aneb




Všech dvacetdevět soutěžících, kteří se sešli v úterý 7. 3. 2000 v hotelu IPS u stanice metra Skalka, v první soutěžní restauraci, obdrželi od sponzora čepičku s logem Plzeňského Prazdroje a Soutěžní kupón, na kterém byla vyznačena trasa do kterého jim hostesky vyplňovali splnění jednotlivých zastávek. Aby byla soutěž zajímavější připravili zástupci Plzeňského Prazdroje kontrolní otázky, na které soutěžící museli v průběhu pití piva na každé zastávce odpovědět. Všechny kontrolní otázky byly z letáku

"Všichni říkají, že je jedinečný. Víte proč?",

který dostal každý soutěžící hned na startu. Soutěžící startovali po minutě a aby zvítězili museli projet 12 stanic metra, vypít 12 piv Plzeňské 12-ky. Odtud soutěž 3x12.


RESTAURACE PO TRASE

STANICE METRA

RESTAURACE

Skalka

Hotel IPS

Strašnická

U Slámů

Želivského

U Jany

Flora

Snack bar U Havlů

Jiřího z Poděbrad

Quido

Náměstí Míru

U Pešků

Muzeum

Česká hospoda

Můstek

U Pinkasů

Staroměstská

U Rudolfina

Malostranská

Na Klárově

Hradčanská

Plzeňský sklípek

Dejvická

Pod Loubím

KONTROLNÍ OTÁZKY

č.

Otázka na

Pilsner Urquell

odpověď

A,B,C

1.

Kdy se zrodil Pilsner Urquell ?

1742

a

   

Již Adam hodoval s Evou při plzeňském.

b

   

1842

c

2.

Je “pivní břicho” přímým důsledkem pití piva ?

Ano, protože to tvrdí partnerka.

a

   

Ano, ale závisí na fyzické kondici každého jednotlivce.

b

   

Ne, pouze podporuje trávení a zvyšuje chuť k jídlu.

c

3.

Kolikrát se opakuje proces zvaný rmutování

Dvakrát jako u běžných jiných ležáků

a

   

Třikrát.

b

   

Rmutování probíhá pouze když je sládek zarmoucen.

c

4.

Čím je výjimečná plzeňská voda, která je používána k výrobě piva ?

Je jedinečně měkká.

a

   

Je výjimečně tvrdá.

b

   

Je velice mokrá.

c

5.

Jaká je nejstarší ochranná známka pivovaru ?

Sud z branou pivovaru.

a

   

Známka z posledního vysvědčení prvního sládka Josefa Grolla.

b

   

Pečeť s branou pivovaru.

c

6.

Jaká je ideální teplota pro skladování piva ?

Teplota ledničky u mé sousedky.

a

   

2 – 7 °C

b

   

5 – 10 °C

c

7.

Co to je pivní lysinka ?

Lysinka je způsobena poklesem pěny v načepovaném pivě – dochází ke styku vzduchu s pivem.

a

   

Lysinka je pivní pěna bez vzduchových bublinek.

b

   

Lysinka je kobyla sládkova syna.

c

8.

Je proces výroby proslaveného ležáku tajemstvím ?

Ano, pivovar si dostatečně chrání vstup k výrobě a stáčení.

a

   

Ne, každý návštěvník pivovaru může shlédnout tajemství na vlastní oči.

b

   

Ano, stejně jako můj noční život.

c

9.

Používá se při výrobě přímý ohřev plamenem proti moderním tepelným zdrojům ?

Ne, jde o moderní pivovar, ke kterému prastarý přímý způsob ohřevu nepatří.

a

   

Ano, elektrika nedokáže nahradit karamelové olíznutí přímým plamenem.

b

   

Ne, v pivovaru se nesmí kouřit.

c

10.

Je možné “Plzeň” uvařit jinde ve světě než v Plzni ?

Bohapustý nesmysl.

a

   

Pokud by někdo dokázal okopírovat přesně technologii, pak možno uvařit i u Niagárských vodopádů.

b

   

Ano, ve světě je mnoho druhů Pilsů a Pilsnerů.

c


SOUTĚŽNÍ KUPÓN

První strana – podmínky soutěže

Druhá strana – plánek trasy



DIPLOM Z PIVNÍHO METROKROSU

SLOVO ZÁVĚREM

Všechno probíhalo v naprostém pořádku, účastníci projížděli stanici za stanicí, občas trošku bloudili, něco pojedli a poslední soutěžící jsem tlačil před sebou, abych jim mohl dát razítko. Někteří soutěžící byli rychlejší než hostesky, které ověřovali dodržování pravidel soutěže. Od stanice Staroměstská někteří soutěžící si k dvanáctce dávali ještě panáka, asi na posilněnou. Bohužel majitel restaurace Pod Loubím na Dejvické neměl pochopení pro naši soutěž, a přestože podporu přislíbil, tak nám salónek nezarezervoval a ani zástupce pivovaru ho nepřesvědčil, aby nás obsloužil. Takže jsme naši soutěž byli nuceni ukončit na Hradčanské, kde nám obsluha restaurace Plzeňský sklípek vyšla vstříc a přestože už zavírala natočila nám a počkala, až udělíme ceny. Myslím, že si účastnící užili pěknou zábavu, podpořenou zdravou bojovností a chutí zvítězit. Samozřejmě důležité bylo i zvolit správnou strategii v konzumaci, vědět kdy se najíst, kde zrychlit a kde zpomalit.
Chtěl bych poděkovat zástupcům pivovaru za jejich starostlivou péči a Plzeňskému prazdroji za věnování cen do soutěže.
Na příští ročník se těší